čtvrtek 19. ledna 2017

Takové krásné jméno



A zrovna takové krásné jméno měla, povzdechne známá za přepážkou zdravotní pojišťovny. Hlásím tu, že jsem teď oficiálně uchazeč o zaměstnání. Zároveň mě napadlo nechat si vyjet vyúčtování Triščiny zdravotní péče. Je to strašidelný seznam, který zatím končí den před dnem, kdy jí skončil život, nemocnice si ještě nestihla všechno naúčtovat. A já už nemám přístup do jejího seznamu, protože jsem sice zákonný zástupce, ale Triška už není pojištěnec.

Nad poznámkou o jménu jsem se musela usmát. Ano, já to jméno považuju za nejkrásnější na světě, kdykoli jsme ale někomu ještě před jejím narozením odhalili náš výběr, dívali se na nás většinou dost divně. Nakonec byli všichni zdvořilí, ale že by nám někdo jméno pochválil, si nevzpomínám. Teď se to mění, ale je nám to houby platné, s Triškou jsme ztratili i to jméno.

To bylo tak. Asi čtyři měsíce před tím, než jsem poprvé otěhotněla, jsem se vrátila ze studijního pobytu v Hong Kongu. A tam jsem měla australskou učitelku jménem Trisha (čti Triša). Celou dobu jsem myslela, že se jmenuje Patricia (což se čte Patriša a Pa se dost polyká). Když jsem zjistila, že i zkrácená forma existuje, řekla jsem si, že je to hezké jméno. Moje singapurská spolubydlící mi řekla, že se to píše buď Trisha, nebo Tricia – a to se mi líbilo ještě víc. 

Když se těhotenství potvrdilo, řekl mi muž, že jeho syn bude rozhodně Viktor (já měla vybraného Theodora). Holce bys mohla jméno vybrat ty, navrhl. Mohla by se jmenovat Tricia, navrhla jsem já. Jak jí budeme říkat? No přece Triška. Chvíle ticha a – jo, to se mi líbí.

Překvapil mě. Zatímco s Theodorem (tomu bych říkala Ted) jsem počítala už pár let, Triška byla jen taková chvilková inspirace a moc jsem nepočítala s tím, že by mi u muže anglické jméno prošlo. Jsem zatížená na neobvyklá ale ne zcela výstřední jména. Tricia v Čechách obvyklá nebude, na druhou stranu je v každém druhém seriále, takže žádná exotika. A mohli bychom ji pojmenovat Patricia a Triška jí jenom říkat.

Ultrazvuk potvrdil Viktora. A Triška, i když jsme o ní už v rodině mluvili, šla k na čas k ledu. Myslím, že se velké části rodiny ulevilo. Debata se otevřela znovu až po čtyřech letech, kdy jsme se naopak s mužem nemohli shodnout na druhém chlapeckém jménu. V rodině jsme ani nechtěli říct, jestli bude bráška nebo sestřička, abychom se debatám o jméně vyhnuli, ovšem asi v sedmém měsíci jsem na to při jedné slávě zapomněla a vyprávěla historku o tom, jak moje školitelka litovala, že nemá vnučku, které by kupovala samé krásné šatičky. Tak se holka provalila a přišly otázky: Tu Trišku myslíte vážně? Patricie by byla přece jenom lepší, říkat jí můžete, jak chcete… A víte, že děti jsou k sobě kruté? Že se jí za takové jméno budou smát?

Jenže po čtyřech letech čekání už byla Triška naše. Takže když můj táta chtěl vnučce Patricii říkat Pacinko, bylo rozhodnuto - musí být oficiálně Tricia. To jsem ovšem nevěděla, že budou komplikace. Tricia se v celé zemi skutečně dosud nenarodila. Nikdo nepožádal o zápis takového jména do matriky a je proto potřeba matrice prokázat, že je to skutečně dívčí jméno. Takové potvrzení vydává Ústav pro jazyk český. Stačí napsat mail a do měsíce dostanete na dobírku rozhodnutí. A napište nám k tomu, co je to za jméno a tak, radí paní po telefonu.

Tak jsem si vygooglila, že Tricia odpadla od Patricie v šedesátých letech v USA, když nižší vrstvy ji zkracovaly na Patty (ta už jde zapsat i bez posudku), zatímco snobštější elity říkali Patriciím Tricia (třeba Tricia Nixonová, dcera prezidenta). Taky jsem si našla, že to znamená urozená nebo vznešená, že v Praze je už roku 1995 firma s.r.o. toho jména se šesti živnostmi a že Tricia Helfer je podle Edna.cz desátá nejvíc sexy žena z televizních seriálů. Až na tu firmu a herečku jsem tohle všechno napsala ÚJČ a napjatě čekala, jak rozhodnou. Verdikt přišel asi osm dní po Triščině narození a byla jsem ohledně toho už docela nervózní, i když v nemocnici jí zatím neschválené jméno klidně do karty napsali. Teprve se znaleckým posudkem jsme dostali rodný list a kartičku pojišťovny.

Tak jsme si to jméno vybojovali a zaplatili. A taky jsme ho teď ztratili. Zákon sice umožňuje pojmenovat nové dítě stejným jménem, jaké měl zemřelý sourozenec, ale copak by to šlo mít Trišku číslo dvě? To by pak byla „vlastně takový náhradník“, jak říká kluk v Obecné škole nad bráchovým hrobem se svým jménem. Takže jsme ztratili i jméno, které jednou mohlo něco znamenat.

A jak jsem zjistila ze stránek KdeJsme.cz, naše Triška byla skutečně první a jediná česká Tricia, jak jsem o ní hrdě psala.


Jednou už jsme mysleli, že přece jen není sama – to když kamarádka říkala v rodině, že jsme vybrali Trišku a sestřenice se ptala, jak se to píše. Tricia? Tak to u nás ve vesnici je teď taky jedna! Jak se ale ukázalo, šlo o naši vesnici.  



= = = 

poloInfo


Zapsat jde jakékoli existující jméno ve správné gramatické podobě. Jméno nesmí být zkomolené, zdrobnělé nebo domácké (§62 odst. 1 zák. o matrikách, jménu a příjmení). (Zapsat už jde dnes spoustu zdrobnělých a domáckých forem jmen, třeba „Bára“, jak tyto formy vznikají, když je nejde zapsat, mi není jasné).

Jméno taky nejde zapsat pro opačné pohlaví a pokud se stejně jmenuje žijící (!) sourozenec s oběma společnými rodiči. 

Jméno není limitované jazykem. V zásadě jde zapsat i jména cizího původu, dokonce i jejich českou podobu. Pokud jsou o existenci pochyby, musí být předložen doklad vydaný znalcem. V praxi je to tak, že je na každé matrice tlustá kniha plná všech už zapsaných a možných jmen, pokud tam požadovaná podoba je, zapíše se bez dalšího, pokud není, musí být znalecký doklad. Existuje ale rozhodnutí Nejvyššího soudu (vydané necelý měsíc po narození Trišky), které říká, že nutnost doložit znalecký posudek není oprávněná tam, kde jde jeho existenci doložit jinak, včetně důkazem zařazení jména do známých zahraničních internetových databází jmen (popř. listinami prokazující, že takové jméno někdo má). Za znalecký posudek se totiž platí.

Ústav pro jazyk český uvádí, že ceny se v současnosti – v závislosti na náročnosti zpracování posudku – obvykle pohybují mezi 600 a 1100 Kč; k této částce je třeba připočítat DPH a poštovné. Celkovou částku žadatel zaplatí při převzetí dopisu. Náš posudek stál v roce 2015 přesně 998,- Kč.

2 komentáře:

  1. Samozřejmě že nejvíce záleží na konkrétní pojišťovně a na tom, jak se jí chce plnit. Naše sousedy vytopili a pojišťovna jim proplatila kompletně všechno. A to dokonce i drahé matrace se studenou pěnou. Pamatuji, jak je vybírali a na https://entuzio.cz/matrace-se-studenou-penou-recenze/ četli recenze na matrace se studenou pěnou a pořád se rozhodovali, jestli do nich jít. No a pak najednou prásk, stačí jeden kohoutek a je po nich.

    OdpovědětVymazat